Zápach a pachuť vody

Vnímání změny chuti a vůně je subjektivní pocit každého konzumenta vody. Pouze rozbor vody odhalí její kvalitu, případnou hodnotu zápachu či pachuti. Změna chuti a zápachu vody může signalizovat výskyt látek či pochodů ve vodě, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Zdravotně nezávadná voda by měla být bez chuti a zápachu.

Chlórové aroma a chuť

Chlor se do vody přidává z důvodu dezinfekce – zajištění hygienické nezávadnosti vody – odstranění bakterií z vody. Chlórové aroma cítíme jako štiplavý zápach, který může u některých jedinců způsobovat i nevolnost. Chlórové aroma všichni známe z veřejných bazénů (může dráždit pokožku a oči), v pitné vodě by však neměla být výrazně patrné. Chlor obsahuje každá voda z veřejného vodovodu a lze jej nechat vyprchat odstátím vody. Chlórové aroma a chuť lze odstranit uhlíkovou filtrací. Aktivní uhlí má vysokou absorpční schopnost (póry), která zachycuje nejen produkty chlorace vody, ale také těžké kovy, zápach, barvitost vody, pesticidy. Maximální možná dávka chloru v pitné vodě je stanovena na 0,2 mg/l volného chloru nebo 0,2 mg/l oxidu chloričitého. Používání chloru se lze vyhnout dezinfekcí pomocí UV záření – UV lampy.

Slaná chuť vody

Zvýšená koncentrace chloridů způsobuje slanou chuť vody. Chuťově může voda působit jako u moře. Chloridy se dostávají do podzemní vody např. solením silnic v zimě. Odstranění slanosti – chloridů z vody se provádí reverzní osmózou. Ta sníží jejich nadlimitní množství do normových hodnot. Reverzní osmóza může být na jedno odběrné místo – na jeden vodovodní kohoutek např. v kuchyni nebo centrálně na hlavní přívod vody v domě. Chloridy mají mezní hodnotu pro pitnou vodu do 250 mg/l. Nadlimitní chloridy ve vodě významně přispívají ke korozi potrubních systémů.

Sladká chuť vody

Pocitově nasládlá voda je zapříčiněna oxidem uhličitým, který je ve vodě mnohokrát rozpustnější než kyslík. Vody s vyšším obsahem oxidu uhličitého jsou označovány jako minerálky a kyselky a velmi často vyvěrají z lokálních pramenů. Vyznačují se mírně perlivým charakterem. Minerálky a kyselky mají zvláštní fyzikální a chemické vlastnosti, které je odlišují od obyčejné podzemní vody. Odlišnost je dána množstvím rozpuštěných minerálních látek, které přináší specifické chuťové vlastnosti. Minerálky a kyselky mají léčivé účinky. Kolem mnohých pramenů vznikly v minulosti lázně. Výskyt minerálek a kyselek je především v sopečných pohořích, jinde jsou spíše ojedinělé.

Železitá chuť a zápach vody

Nadbytečné množství železa je nežádoucí. Voda je rezavá až hnědá, může nepříjemně chutnat i zapáchat. Konzumace takové vody není možná. Železité krusty a povlaky v potrubí tvoří ideální prostředí pro zachycování bakterií. Limit železa pro pitnou vodu je 0,2 mg/l. Hnědost a nelibou chuť může způsobovat i mangan. Limit manganu pro pitnou vodu jsou do 0,05 mg/l. Nadlimitní množství železa a manganu řeší písková filtrace nebo filtrace s náplní EXtreme, která dostane do normových hodnot železo, mangan a spolu s nimi sníží také tvrdost vody. Před centrální filtraci se používají mechanické filtry, které zachycují větší kusy železa a manganu ještě před vstupem do pískové či EXtreme filtrace. Na všechny druhy zápachu a pachutě funguje výborně již výše zmíněný uhlíkový filtr s kokosovým uhlím.

Hnilobný zápach vody

Hnilobný zápach vody vzniká v důsledku nadlimitního výskytu bakterií ve vodě. Nejčastěji se jedná o koliformní bakterie, Escherichia Coli, enterokoky a Legionela. Koliformní bakterie do vody přinášejí zápach, pachuť i zákal. Lidem způsobuje nadlimitní výskyt bakterií ve vodě nevolnosti, střevní problémy a zvracení. Výskyt bakterií lze detekovat laboratorním rozborem a zajištění hygienické nezávadnosti vody lze řešit chlorací vody dávkovacím čerpadlem – chemická cesta nebo UV lampou – desinfekce UV zářením – nechemická cesta.

Mandlový zápach vody

Mandlový zápach vody může způsobovat kyanovodík, který je pro lidi smrtelný. Kyanovodík je bezbarvá těkavá kapalina s intenzivním zápachem po hořkých mandlích. Kyanovodík je silný jed a je vysoce hořlavý. Kyanidy se dostávají do vody průmyslovou a zemědělskou činností. Kyselina kyanovodíková se používá jako postřik proti škůdcům v zemědělství. Odstranit lze již výše zmíněnou reverzní osmózou.

Zápach po zkažených vejcích

Pokud voda páchne po zkažených vejcích, jedná se o výskyt sirovodíku. Ten vzniká výskytem sirných bakterií a rozpuštěné sírany a siřičitany ve vodě. Sirovodík je bezbarvý plyn, který vzniká přeměnou síranů při nedostatku kyslíku. Vyskytuje se ve vodě často společně s nadlimitním železem, manganem a mikrobiologickým znečištěním. Sirovodík může způsobit nevolnost, závratě, ve výjimečných případech i smrt. Z vody se odstraňuje oxidací pomocí silného oxidačního činidla, provzdušňováním nebo speciálními filtračními náplněmi. Pro odstranění sirovodíku z vody doporučujeme dávkovací čerpadlo a dezinfekci vody. Konkrétní limit pro sirovodík není stanoven.