Těžké kovy ve vodě

Těžké kovy jsou kovy a polokovy, které představují hrozbu pro životní prostředí. Jedná se o arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, rtuť, kobalt, zinek, selen, stříbro, antimon, thalium. Měď a zinek jsou pro lidské tělo v malém množství prospěšné, ve větším množství poškozují zdraví. Při dlouhodobému vystavení se těžkým kovům se mohou projevit karcinogenní účinky a poškození nervové a oběhové soustavy. Těžké kovy se v těle hromadí, organismus je neumí vyloučit. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti a těhotné ženy. Ačkoliv se v přírodě těžké kovy volně nevyskytují, dostávají se do vodních zdrojů zejména ze zemědělství, metalurgie či spalování fosilních paliv (arsen je využíván v zemědělství jako pesticid, olovo a chrom se nachází v odpadních vodách následkem výroby plastů, nadlimitní množství olova se ve vodě vyskytuje zejména z automobilového a polygrafického průmyslu). K výskytům těžkých kovů ve vodě přispívají staré olověné vodovodní rozvody a mosazné a bronzové spojky. Prevencí výskytu těžkých kovů ve vodě je důsledná likvidace odpadních vod, správně rozvody vody a minimalizace nelegálních skládek.

Řešením výskytu nadlimitních těžkých kovů ve vodě je užití adsorpce do aktivního uhlí nebo použití reverzní osmózy, při které se voda pod tlakem filtruje přes velmi jemnou membránu. Tento proces z vody odstraňuje všechny nečistoty.