Kvalita vody, původ vody a chemický rozbor vody

Kvalita vody se obvykle pouhým okem nepozná. Je  závislá především na podloží v místě vodního zdroje. Kromě veřejných vodovodů jsou studny nejčastějším zdrojem vody pro domácnosti.

Kopané studny

Jsou obvykle starší a bývá v nich spíše povrchová voda s vyšší tvrdostí a obsahem dusičnanů. Výjimečně pak zde jsou koliformní bakterie, svědčících o blízkosti netěsné žumpy nebo jiného zdroje znečištění.

Vrtané studny

Jsou nejčastější typ nových vodních zdrojů, obsahujících převážně spodní vodu a v naprosté většině případů majících zvýšený obsah železa a manganu. Voda z vrtaných studen proto občas mírně zapáchá. Dusičnany se ve vodě z vrtů takřka nevyskytují.

Nejčastějším dokladem kvality vody je její chemický rozbor. Zde je komentář k nejčastěji sledovaným ukazatelům:

Naopak co určitě nikdo rád nevidí je, pokud má voda hnědo-červené zabarvení. Jedovatá sice není, ale určitě snižuje spotřebitelskou kvalitu. Zabarvení vzniká přítomností přirozených organických látek typu huminových látek a fulvokyselin nebo přítomností kovů, zejména železa, ať už přírodního původu, nebo z koroze potrubí. Jak  již bylo dříve zmíněno, odstranění železa a manganu je nejčastěji požadováno u vrtaných studní.

Další nevítanou přísadou jsou amonné ionty, které působí jako ne zcela spolehlivý indikátor fekálního znečištění. Projevují se zápachem vody po shnilých vejcích. V koncentracích ve vodě obvyklých jsou prakticky netoxické, ale mohou snížit účinnost dezinfekce, vést k tvorbě dusitanů v potrubí, nebo být příčinou pachových a chuťových problémů ve vodě. Mohou též zapříčinit selhání filtrů k odstraňování manganu. Vzácně mohou být přírodního geologického původu, ale nejobvyklejším zdrojem znečištění jsou odpadní vody z měst nebo z živočišné výroby, protože amonné ionty jsou produktem rozkladu dusíkatých organických látek. Dále se mohou do pitné vody dostat při dezinfekci chloraminem a z nové cementové výstelky potrubí.

Dusičnany a dusitany ve vodě

Co by se mělo ve složení pitné vody objevit v limitovaném množství, jsou dusičnany a dusitany. V lidské krvi reagují s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu a způsobují riziko vnitřního dušení, hlavně u kojenců do tří měsíců věku. V zažívacím traktu se dusičnany mohou redukovat na dusitany, které reagují se sekundárními aminy v potravě za vzniku takzvaných N-nitroso sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenního účinku. Proto je odstraňení dusičnanů z vody velice žádoucí.  Tyto látky mají nepříznivý vliv také na reprodukční funkce. Do vody se dostávají z lidských a zvířecích výkalů nebo z odpadních vod vyprodukovaných ve městech a vesnicích. Možné jsou také splachy ze zemědělské půdy nebo kontaminace umělými hnojivy

Desinfekce vody

Chlór se do pitné vody přidává jako nejběžnější desinfekční prostředek. V povolené koncentraci (do 0,3 mg/l) je chlór přítomný ve vodě zdraví neškodný, ovšem citlivější osoby i tuto koncentraci mohou vnímat jako nepříjemný pach i chuť pitné vody. U citlivých osob může výjimečně dojít také k podráždění pokožky. Chlorace vody je kromě drahé ionizace a použití UV-lamp jednou z možností desinfekce vody.

Klíčová slova: kvalita vody, původ vody, rozbor vody, desinfekce vody, dusitany a dusičnany, tvrdost vody, vápník, hořčík, dusičnany ve vodě, odstranění dusičnanů z vody, dusičnany, dusitany ve vodě